Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Charakter krajiny Zbýšova

Charakter krajiny:

Území města Zbýšova má charakter kulturní krajiny s poměrně pestrou strukturou využití podmíněnou především relativně členitým reliéfem. Barvitý obraz krajiny zde vedle dominantních ploch scelených honů orné půdy spoluvytvářejí především systémy převážně zalesněných a náletovými porosty dřevin zarostlých údolí a strží. Vlastní město je situováno převážně ve vyvýšené poloze v severozápadní části katastru. Velmi významně a v podstatě natrvalo se do rázu zbýšovského katastru zapsaly vlivy dlouhodobé hornické činnosti – především díky vytvoření rozsáhlé, dnes již převážně dřevinami zarostlé haldy a vyvolanou rozsáhlou stavební činností (areály těžebních jam, podstatné rozšíření zastavěného obytného území zejména o hornické kolonie a sídliště bytových domů, těleso vlečky).

Klimatické poměry:
Území města se dle Mapy klimatických oblastí Československa (Geografický ústav ČSAV, 1971) nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT 11, vyznačující se dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou, mírně teplou, velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 8 až 8,5 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou cca 18,5°C, nejchladnějším leden s průměrnou teplotou cca -3°C. Roční úhrn srážek v dlouhodobém průměru činí 500-550 mm. Nejvíce srážek spadne v letním období (červen-srpen), nejméně ve druhé polovině zimy a na počátku jara (leden-březen). Charakteristiky proudění vzduchu jsou výrazně ovlivněny reliéfem (zejména protáhlým tvarem Boskovické brázdy a průběhy údolí). Pro následná hodnocení, která mají vztah k větrným charakteristikám, je v rámci SEA posouzení použita větrná družice širšího zájmového území, z níž je zřejmé, že převažující proudění je severozápadní a jihovýchodní.
Lokální klimatické rozdíly jsou způsobeny především proměnlivým osluněním různě orientovaných svahů. Pro terénní sníženiny je příznačný výskyt teplotních inverzí nezřídka doprovázených mlhami, a to zejména v chladném období roku.

Hydrologické poměry a vodní zdroje:
Zbýšovský katastr přísluší celý do povodí Oslavy. Přirozené hydrologické a hydrogeologické poměry území jsou významně narušeny vlivem dlouhodobé těžební činnosti.Říční síť katastru tvoří pouze Neslovický potok, Zbýšovský potok (Brodky) a drobný občasný tok v hluboké strži v jihozápadní části katastru. Neslovický potok (km 5,265 – 6,308 ve správě Povodí Moravy), zbývající část toku ve správě Zemědělské vodohospodářské správy Třebíč) protéká postupně po jihovýchodním a jižním okraji katastru a u Padachova se vlévá do Balinky (levostranného přítoku Oslavy). Zbýšovský potok (neboli potok Brodky; ve správě Zemědělské vodohospodářské správy Třebíč) vzniká postupným soutokem několika občasných zdrojnic na území města, od jehož východního okraje pak teče celkově jihovýchodním směrem až po ústí do Neslovického potoka v jižní části katastru. Zbýšovský potok je dotovaný také vodami z městské čistírny odpadních vod.

Významné krajinné prvky:
V katastru Zbýšova je v současné době registrováno sedm významných krajinných prvků. Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. (§ 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění, dále jen zákon). VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách. Ze zákona a registrováním. Ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy.

a)Neslovický potok
Lokalizace: Potok leží u hranice mezi zbýšovským a padochovským katastrem.
ekotop: Zahloubené dno údolí v nadmořské výšce 264-330m, s meandrujícím, téměř po celé délce přírodě blízkým až přirozeným neupraveným tokem i břehy, v lesním úseku s kamenitým dnem.
biota: Břehové porosty mají pouze v některých lesních úsecích přírodě blízkou dřevinnou skladbu, z větší části jsou akátové, jen místy vrbové. Biotop drobných vodních živočichů a obojživelníků. Hnízdiště ptactva. ohrožení: regulací toku.

b)Zbýšovský potok
Lokalizace: asi 600 m východně od Zbýšova – Anenské.
ekotop: Dno údolí Zbýšovského potoka v nadmořské výšce 280 – 324 m.
biota: Nespojití břehový porost podél potoka, souvislý pouze v úsecích pod obcí a VKP Kamínka. Je různé kvality, často akátový, pod Kamínky se silnými řešetláky. Místy jsou travobylinná společenstva. Lesní porost je pouze v délce asi 350 m. Je hnízdištěm Luscinia megarhynchos a Locustella fluviatilis.

c)Kamínka
Lokalizace: Asi 700 m východně od Zbýšova – Anenské nad Zbýšovským potokem.
ekotop: Strmý, vysychavý svah se západní expozicí nad Zbýšovským potokem, v nadmořské výšce 305 – 335 m, na permokarbonských usazeninách Boskovické brázdy.
biota: Rozvolněné dřevinné patro borovice lesní ve stadiu rozpadu a lesostepní společenstvo s xerothermofyty s rozvojem křovinné sukcese šípku, hlohů, trnky a ptačího zobu. Od okrajů sousedních porostů se šíří akát. Ze seznamu zvláště chráněných a ohrožených druhů se zde vyskytuje Aster amellus a Pulsatila pratensis. Biotop ještěrky obecné, biotop xerothermního hmyzu. V minulých letech se zde pokoušel hnízdit výr velký. ohrožení: Lokalita je ohrožena jak postupující sukcesí keřů, tak i druhotnou sukcesí akátu.

d)V Lískách
Dlouhá křovinatá mez v nadmořské výšce 312 – 323 m porostlá hlohem, svídou krvavou, trnkou, řešetlákem, místy akátem. Liniové společenstvo s protierozní funkcí. Útočiště ptactva a drobné zvěře.

e)Pod Kamínky
Mez se zarůstající pastvinou v nadmořské výšce 290 – 300 m s trnkou, svídou, šípkem a ovocnými stromy. V travobylinném podrostu typické společenstvo pastvin s chrpou ladní a zvonkem rozkladitým. Pestrá entomofauna.

f)U koupaliště
Mez, starý úvoz a strž v nadmořské výšce 358 – 376 m zarostlá babykou, trnkou, svídou, hlohem, bukem, habrem, dubem, ptačím zobem, lískou, šípkem. Ve strži a úvozu též jasan a javor. Bohatá dřevinná společenstva navazující na rekreační areál obce.

g)Nad Annou
Strž v nadmořské výšce 303 – 340 m s občanskou vodotečí zarostlá bohatou vegetací – dub zimní, javor mléč, babyka, habr, jeřáb muk, ve dně topol, vrba, v keřovém patru svída krvavá, ptačí zob, krušina olšová, líska. Horní část narušena nepovolenou skládkou odpadu místy nálet akátu.

TOPlist
aktualizováno: 14.09.2017 22:06:15