Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Zbýšovská halda


Zbýšovská halda
    Zbýšovská halda se tyčí severně od města Zbýšova ve středu bývalého Rosicko-oslavanského kamenouhelného revíru mezi zlikvidovanými šachtami Antonín a Jindřich, jihovýchodně od zatopené šachty Jindřich II. Ložisko černého uhlí tohoto revíru náleží z geologického hlediska k jižní rosicko-oslavanské depresi Boskovické brázdy. Ta leží v moravském bloku Českého masívu, má protáhlý tvar s délkou asi 80km a šířkou asi 5km. Je vyplněna sedimenty permokarbonu. V terénu se projevuje řadou kotlin a sníženin s nadmořskou výškou 250 - 300m. Orientačně má SSV - JJZ směr s výraznou Ivančickou kotlinou v jižní části jako významným hydrografickým uzlem místních vodních toků s nadmořskou výškou okolo 200m. Tvar a směr dělá z krajiny Boskovické brázdy zajímavou tahovou cestu stěhovavého ptactva.
    Halda vznikla ukládáním hlušin hlavně pískovcového původu získaných při ražení důlních děl a z třídírenského odpadu. Tato činnost začala již polovině 19. století hloubením jámy Antonín. Zásadní pro vznik haldy bylo období od 20. do 90. let dvacátého století. V tomto období byl navršen odval o téměř 3 mil.m3 se třemi nepravidelnými hřbety. V 70. letech byly hřbety srovnány a odval rozšířen jižním směrem. Jeho propustný a suchý povrch nedovoloval svahové sesuvy. Poměrně brzké přirozené vytvoření dřevního a travního porostu znesnadňovalo erozi. Nejstarší část odvalu je prohořelá. Před rekultivací v začátku 90. let minulého století byla halda upravena na výšku 415 m n. m., asi 50m nad okolní terén a terasovitě upraveny svahy. Plošný rozsah haldy je nyní asi 12ha.
    V roce 1989 severní a severozápadní svah byl již řídce zarostlý dřevinami z náletu semen z nedalekého Babického lesa. Jihovýchodní a jižní část byla prakticky až na pár stromků bez dřevin.
    První období sledování spadá do let 1989 - 1991. Sledování jsou ptáci, rostliny (stromy, keře, trávy, květiny) a částečně i houby. Druhé období sledování spadá do let 2006 - 2008. V těchto letech je halda již 15 roků rekultivovaná, celá obrostlá dřevinami jak přirozenou cestou, tak z výsadby a bohatá na květiny. Ty velmi rychle využívají substrát tvořící se z humusu spadlého listí a jehličí a rozpadajících se hornin.

PTÁCI
Druhy zjištěné na haldě v období 1989 - 1991
bažant obecný, koroptev polní, hrdlička zahradní, hrdlička divoká, kos černý, drozd zpěvný, konipas bílý, pěnkava obecná, konopka obecná, zvonohlík zahradní, zvonek zelený, strnad obecný, vrabec domácí, stehlík obecný, sýkora koňadra, sýkora modřinka, rehek domácí, sedmihlásek hajní, pěnice pokřovní, pěnice hnědokřídlá, pěnice černohlavá, budníček větší, budníček menší.

Druhy prokazatelně hnízdící
kos černý, drozd zpěvný, konipas bílý, konopka obecná, zvonohlík zahradní, rehek domácí.

Druhy nad haldou přelétající
káně lesní, poštolka obecná, racek chechtavý, rorýs obecný, jiřička obecná, vlaštovka obecná.

Další druhy zjištěné v letech 2006 - 2008 doplňující celkový přehled
káně lesní, krahujec obecný, poštolka obecná, sojka obecná, strakapoud velký, strakapoud jižní, žluna zelená, špaček obecný, žluva hajní, dlask tlustozobý, hýl obecný, ťuhýk obecný, pěvuška modrá, rehek zahradní, červenka obecná, vrabec polní.

 

Další druhy prokazatelně hnízdící
hrdlička divoká, červenka obecná, budníček menší, budníček větší, pěnice černohlavá, pěnice hnědokřídlá, pěnice pokřovní, strnad obecný.

Další druhy přelétající
káně rousná, jestřáb lesní, moták pilich, krkavec velký, vrána šedá, holub hřivnáč, špaček obecný, křivka obecná. Celkem zjištěno 53 druhů.

STROMY
Druhy zjištěné v období 1989 - 1991
bříza bělokorá, topol černý, topol bílý, lípa malolistá, osika obecná, borovice lesní 10ks do 1m, modřín opadavý 3ks, smrk ztepilý 1ks.

Další druhy zjištěné v období 2006 - 2008
jilm vaz, trnovník akát (ze severní Ameriky), jeřáb obecný, javor mléč, javor klen, dub zimní, ořech královský, višeň mahalebka (teplomilná), třešeň ptačí, jabloň domácí, meruňka obecná.

KEŘE
Druhy zjištěné v období 1989 - 1991
bez černý, bez červený, vrba jíva, šeřík obecný, růže šípková, trnka obecná, zimolez kozí pysk (z jižní Evropy), řešetlák počistivý, ptačí zob obecný, ostružiník ježiník, kustovnice cizí (z východní Asie).

Další druhy zjištěné v období 2006 - 2008
vrba lýkovcová, vrba košíkářská, vrba ušatá, rybíz černý, zimolez tatarský (z jihu Ruska), hloh obecný, brslen obecný, svída krvavá, růže šípková - více druhů, krušina olšolistá, zimolez obecný, žanovec měchýřník (z jižní Evropy), ostružina sp., přísavník pětilistý (ze severní Ameriky), kalina tušalaj (teplomilná).

TRÁVY
Druhy zjištěné v období 1989 - 1991
třtina křovištní, srna říznačka, sveřep střešní.

Další druh zjištěný v období 2006 - 2008
kostřava sp.

KVĚTINY
Druhy zjištěné v období 1989 - 1991
pelyněk černobýl, merlík sp., knotovka obecná, šťovík tupolistý, svlačec rolní, hluchavka skvrnitá, mydlice lékařská, řebříček obecný, stračka polní, vlčí mák, ostrožka - zahradní forma, lnice - zahradní forma, hadinec obecný, ředkev ohnice, škarda střešní, zvonek řepolistý, svízel přítula, pcháč obecný, trýzel škardolistý, rožec obecný, turan kanadský, rezeda žlutá, jetel plazivý, kakost smrdutý, pilát lékařský, vrbovka malokvětá, jestřábník chlupáček, jetel ladní, pupava obecná, vikev ptačí, chmel otáčivý, bodlák kadeřavý, kerblík lesní, sveřep měkký, chmerek roční, pryšec kolovratec, česnek ořešec, rdesno červivec, úhorník mnohodílný.

Další druhy zjištěné v období 2006 - 2008
bělotrn kulohlavý, silenka nadmutá, štírovník obecný, měrnice černá (teplomilná), třezalka tečkovaná, čičorka pestrá, zlatobýl kanadský (ze severní Ameriky), šedivka šedá (teplomilná), čekanka obecná, divizna sápovitá, pryšec chvojka, bělolist rolní, komonice žlutá, hrachor lesní, pupalka dvouletá (ze severní Ameriky), lnice květel, tolice dětelová, kapraď samec, vrbovka úzkolistá, divizna rakouská, jitrocel širokolistý, máčka ladní (teplomilná), pampeliška podzimní, hlaváč žlutavý (teplomilný), heřmánkovec rakouský, vratič obecný, bedrník menší (teplomilný), kozinec sladkolistý, vikev čtyřsemenná, šťovík červený, locika kompasová, střemcha obecná, komonice bílá, rýt barvířský, kozí brada východní (teplomilná), zlatobýl obecný, hrachor širokolistý (teplomilný), jestřábník tři druhy. Celkem doposud zjištěno na haldě 79 druhů květin.

HOUBY 
Druhy zjištěné v období 1989 - 1991
Dne 7. 07. 1990 proveden sběr těchto 13 druhů: kozák březový, měcháč, písečný, čechratka podvinutá, ryzec ryšavý, plešník zemní, špička travní, strmělka nálevkovitá, pýchavka obecná, vláknice sp., helmovka sp., kalichovka sp., plešička sp., holubinka sp.

Ve druhém období 2006 - 2008
Bylo zjištěno na haldě přes 30 druhů. Dne 10. 10. 2008 bylo nasbíráno 27 druhů: kozák březový, křemenáč březový (janek), klouzek obecný, klouzek zrnitý, pýchavka bradavičnatá, bedla vysoká, čirůvka fialová, prášivka černající, hnojník obecný, muchomůrka červená, strmělka anýzka, čechrtavka podvinutá, čirůvka havelka, holubinka několik druhů a další druhy.

ZVĚŘ
Zdržující se na haldě
nejvíce byli viděni zajíci polní, srnci, srny i srnčata, kuny a lišky.

MINERALIZACE
    Halda nehořela a je na ní možné dodnes najít zmíněné primární minerály.

Původně se v revíru nacházeli tyto minerály
kalcit, sádrovec, dolomit, ankerit, siderit, pelosiderit, baryt, pyrit, křemeny různých variet a jiné vázané na pelosideritové konkrece.
 

TOPlist
aktualizováno: 14.09.2017 22:06:15