Současný Zbýšov se jeví jako malé město, s poklidným společenským životem, dostatečným bytovým fondem a sítí služeb pokrývající základní potřeby. Pro návštěvníka neznalého historii obce bude pravděpodobně těžké nalézt doklady nedávné minulosti a může být i překvapen klidným a čistým prostředím této bývalé průmyslové obce. Mementem dřívějších dob jsou pouze těžební věže dolů Jindřich II a Simson na opačných koncích obce a poněkud nesymetrický kopec tzv. halda, porostlý řídkou vegetací, jenž vznikl navážkou vytěžené hlušiny. Nalézt další stopy důlních činností je v současnosti nesnadné i pro mnohé místní občany.
Obec je z hlediska dopravy dostatečně provázána s okolním světem. Spoje autobusové dopravy, provozované dopravními společnostmi z nedalekých měst Rosic a Ivančic, jsou poměrně frekventované a orientované především směrem na město Brno, ale i okolní města či vesnice jsou snadno dostupné. Dostupnost okolí prostředky veřejné hromadné dopravy je však diametrálně odlišná v nepracovní dny, zejména v sobotu jsou spoje do okolí zredukovány na stěží dostačující minimum. Přesto lze obec díky poloze poblíž významných vnitrostátních komunikací využívaných dalšími formami dopravy – především automobilovou, považovat za snadno dostupnou.
Díky dokončené plynofikaci obce a čističce odpadních vod, Zbýšov poměrně málo zatěžuje životní prostředí a mnoho místních obyvatel řadí mezi největší změny po roce 1991 stav životního prostředí, jenž se radikálně zlepšil. V dobách provozování důlní činnosti, byl ekologický systém zatěžován především uhelným prachem jenž se uvolňoval do okolí při transportu uhlí do oslavanské elektrárny ( v raném období byl prováděn nákladní automobilovou dopravou, po roce 1970 pomoci unikátní lanové dráhy, vedené ze Zbýšova přes Padochov přímo do elektrárny ). Mnozí občané Zbýšova si určitě pamatují zimním období, kdy sníh ještě téhož dne ztrácel svou původní bílou barvu a byl pokryt uhelným prachem a popílkem z nedaleké elektrárny. K navození dojmu ekologicky příznivého prostředí přispívá také okolní příroda, která je ze značné části zalesněna. Z těchto faktorů se dá vyvozovat, že zejména díky blízké distanci města Brna a vzhledem k relativně dostupnému bydlení začíná být atraktivní lokalitou pro vznik migračních tendencí též směrem do obce.